Blokus - příspěvek

Docela nedávno jsem na jednom blogu narazil na zajímavou úvahu. Už ani nevím v jakém médiu se objevila zpráva, která Česko označovala za jednu z nejateističtějších zemí na světě. Kolega bloger tuto zprávu hodnotil jako pravý Čech pozitivně. Zdá se mu, že je ateismus známkou velmi vysoké úrovně liberalismu v naší společnosti.

Dovolím si však o takovém tvrzení velmi pochybovat. Vůbec se mi nezdá, že by nositelem liberalismu byla komunistická ideologie, která je dosud nejúspěšnějším šiřitelem ateismu ve světě. Rozhodně ne náhodou je na prvním stupni žebříčku v bezvěrectví Severní Korea. Nazvat severokorejskou společnost lze různě. Jako liberální ji však jistě neoznačují ani Kim Čong Ilovi soudruzi, kterým zřejmě není žádná lež dost cizí. Skutečnost, že se k této bájné zemi Grebeníčkových stalinistů spolu s Estonskem v oblasti víry velmi blížíme, mne optimismem nenaplňuje ani v nejmenším. Podle mne je to další neblahý důsledek diktatury proletariátu. Ta v nás víru ubíjela represemi, masivní propagandou a udržováním atmosféry strachu. Těší mne, že se jí to nepodařilo tak, jak si přála. A proč mne to těší? Liberalismus a ateismus může spojovat jen člověk, který naprosto netuší, co víra v Boha znamená, a kterému uniká základní princip svobody – totiž osobní svoboda až tam, kde začíná svoboda druhého. A právě tyto "hranice" svobody druhého pomáhá víra definovat a udržovat. Každá trochu jinak, ale v podstatě všechny velmi podobně.

předchozí: Zde straší firmy Freddy Crueger
následující: Patnáctiminutovka pro mě