31. 8. 2004
Je to v hlavě
To mi nedávno řekla má kamarádka, když jsme se bavili o schopnosti naučit se cizímu jazyku. Ona se v zimě chystá do Brazílie a na mou otázku, jakže se tam domluví, s ledovým klidem odvětila, že se naučí portugalsky. Lingvistka jedna frustrující! Já na to, že se už desítky let peru nepříliš úspěšně s němčinou a angličtina a jejích třistašedesátpět časů mě strašit nepřestane asi nikdy. Takže problém podle ní tkví v té členité věci, kterou nosím na krku. Pozor, ona to snad ani nemyslela tak, jako že bych měl bejt úplně blbej. To prej nééé, jen si prostě tvořím nějaký zvláštní blok (nezaměňovat s Camusovo pokusem o blok
).
Včera jsem si na to vzpomněl v úplně jiné souvislosti. Na intervalu se totiž v kritice webu objevilo opět "velmi vydařené" dílko. Pro ty, kteří tento server nenavštěvují předesílám, že do kritiky autoři své výtvory přihlašují sami a nikdo je k tomu nenutí. Kritika pak probíhá tak, že si kdokoli může slovně do kritizovaného webu rýpnout, kopnout, či jinak si ulevit. A ač se i mezi kritizujícími musí oddělit zrno od plev, výsledkem mnohdy bývá poměrně přesné vyčapání nedostatků, kterých si autor nevšiml, nechtělo se mu s nimi zápolit nebo o nich vůbec nevěděl. Téměř každé pondělí, středu a pátek se i já chodím do této rubriky pokochat prací svých kolegů a snad ještě více jejich komentáři. A přesto se tam nezřídka objevují dílka, u nichž je zřejmé, že autor naprosto netuší, vo co v tý kritice gou a přihlásí web, jehož chyby jsou souhrnem nedostatků tisíce a jednoho webů kritizovaných před ním. U lidí, zabývajících se vážně webdesignem, bych čekal trochu více soudnosti a hlavně snahy poučit se z chyb předchůdců. Zatím se zdá, že někteří webdesignéři volí třetí cestu (jak typické, české) - přihlašují své práce se stále stejnými chybami v domnění, že se oko kritikovo otupí, mozek unaví a prsty na klávesnici postihne nemohoucnost získaná revmatismem. Asi to bude v té hlavě...
předchozí: Z venkova na venkov a zase zpátky
následující: Měli bychom možná přezbrojit