30. 8. 2004
Z venkova na venkov a zase zpátky
Hlava čistá, tělo odpočaté, angličtina zlomena a přemožena
, vzpomínky živé. Toť v krátkosti výsledky týdenního výletu do Adlergebirge. Je neuvěřitelné, jak je ten venkov severní rozdílný od venkova jižního. Určitě záleží především na lokalitě, ale toho klidu tam! Nikdo vedle našeho dočasného příbytku nestavěl barák ani banku (jak se děje v Dačicích v prvním případě již několik let v sousedství bytu a letos nově, v tom druhém případě, i vedle kanceláře). Prostě pohoda na druhou.
Jen jedna věc mě slušně vykolejila. Krásná chaloupka, v níž jsme nalezli své útočiště, byla orientována štítem směrem severním. Nevím jistě, jestli to bylo tím, nebo jsem již v tak těžkém stádiu sklerózy, ale já byl prostorově naprosto ztracen. Popravdě řečeno jsem se z toho neprobral až do odjezdu. Chtěl jsem fotit zrána chalupu z jihovýchodu a vůbec nedokázal pochopit, proč je slunce na druhé straně. Směry při výjezdech jsem nastřeloval podle svého vnitřního kompasu a vracením se z kufrování provařil víc nafty, než jízdou po správné trase. Ale zase to bylo zajímavější. Aspoň pro mé okolí.
předchozí: Týden bude klid
následující: Je to v hlavě