29. 7. 2004
Už jsem to chytil taky
Kdekdo už tím ochořel a já tušil, že mne podobné onemocnění taky potká. Hnusně řečeno jde o postižení blogerstvím. To slovo blog je mi na první, druhý i třetí pohled z duše nesympatické. Když ale chci, aby ostatní měli aspoň nějaký "ánung", co že tady vlastně hodlám činit, použít ho musím.
Pokud patříte mezi několik málo internetem potrefených jedinců, kterým výše uvedený odporný tvar nic neříká, pak vězte, že míním na této internetové adrese samolibě kecat do věcí nejrůznějších. Z velké části i do takových, po kterých by mi v zásadě ani nic nemělo být. Jenže, znáte to... Internetové vykecávání má pro mne několik zásadních výhod. Nemusím tak často do hospody, kde se tak rád poslouchám a jsem tak nerad poslouchán, navíc se zcela záměrně vyhýbám nebezpečí, že mi někdo dá za má "moudra" přes hubu. A to by se klidně stát mohlo, protože věřte mi nebo ne, souhlasit se mnou není vždy jednoduché.
předchozí: Proč já ten IE tak nerad
následující: Z historie jedné podlahy